Blesk
Všechno zlé...


Kapitola 48. – S cizí ženou, v cizí…

„Říkal jste, že s jeho právníkem nebude problém, že je to břídil!“
„Ano, to jsem říkal a byla to pravda. Johnsona znám, je to břídil. Sice vzdělaný a poměrně úspěšný, ale stále břídil. A nejspíš si toho byl vědom i váš muž, když ho vyměnil!“ vysvětloval Fagan klidně, i když podle jeho tónu měl do klidu velmi daleko. Všichni společně seděli v malém salonku v soudní budově a pokoušeli se vymyslet do dál. Fagan si vyžádal přestávku, aby se mohl seznámit s žalobou, která na Alison byla podána. V první chvíli se hlavně snažil nějak zvrátit její podání, ale brzy pochopil, že to bude marné. Bylo to neprůstřelné.
„A v čem je vaše žena tak nebezpečná?“ optal se Harry opírající se o jednu ze skříněk. Nedokázal sedět. Ne teď, když se jim to všechno začalo drolit pod rukama a už vůbec ne vedle Alison, která se choulila na gauči jako hromádka neštěstí. A věděla proč. Dokonce odmítala i čaj, který jí jejich zapisovatel nabízel.
„Vypijte to, bude vám líp,“ naléhal na ni.
Fagan sevřel rty. Očividně nechtěl, aby konkurenční právničku titulovali jako jeho ženu. Zřejmě litoval toho, že nedržel jazyk za zuby. „Jak už jsem řekl, učil jsem ji. Zná všechny moje triky.“
„Zcela upřímně mě překvapuje, že rozvodový právník udělá takovou hloupost a ožení se!“ neodpustil si zapisovatel.
Všichni po něm střelili pohledem a především Fagan vypadal, že po ním střelí i něčím jiným. Mužík tedy raději sklonil hlavu a věnoval se dál své práci.
Harry mu musel dát za pravdu, ale to si raději nechal pro sebe. „Ale tím pádem znáte i vy její triky.“
„Bohužel musím říci, že se od našeho rozchodu dost vypracovala, ale máte pravdu, musíme trochu změnit taktiku. Naše plus je v tom, že její mandant je muž.“
Alison nechápala.
„Meredit vždy spíš obhajovala při rozvodech ženy a je v tom u Morgany dobrá. Potřebovali bychom ji trochu poštvat proti vašemu muži.“
„Ale jak? Je to přeci její mandant. Platí ji!“
„To ano, ale pořád je to žena. A to je její největší slabina!“ uvažoval Fagan nahlas.
Alison by si za normálních okolností odfrkla a něco mu k tomu hodně pEprně řekla, ale její mysl teď byla klidná a lehce otupělá. A klidná… jakoby všechny její problémy odpluly pryč. Mladý zapisovatel se zpoza svých brýliček nenápadně pousmál.
„Chtělo by to menší divadlo,“ pokračoval Fagan dál ve své samomluvě. „Něco decentního, ale excelentního. Drobného, ale strhujícího. Něco… něco… dokonalého!“ vydechl, očividně spokojený sám se sebou.
Harry nechtěl vědět, co toho magora pošahanýho mohlo napadnout. „Máte nějaký… ehm… nápad?“
„Samozřejmě, že mám!“ Ta otázka ho očividně urazila. „Musíme změnit taktiku, naházet na Gordona nějakou špínu. Ne že by to dalo moc práce,“ dodal si pro sebe, než kývl na svého poskoka, který se nenápadně vzdálil.
„A myslíte, že to pomůže?“ zajímal se Harry. Alison totiž mlčela a vypadala, že si možná na chvíli zdřímla. Harry jí tu chvilku odpočinku přál.
„Jistě, ve Starostolci je více než třetina žen. Ty po srdceryvných příbězích silných žen a zlých mužů přímo dychtí.“
„Dobře, ale pořád tam jsou ty dvě třetiny, které to asi moc nezaujme.“
„Mladíku, žijeme v 21. století, i za těmi dvěmi třetinami mužů stojí ženy. A pokud ne, tak by si alespoň přáli, aby za nimi ty ženy stály. Takže… budeme muset jenom trochu změnit taktiku!“

***

„Poznáváte tento dokument?“
Alison neochotně převzala pergamen, který jí žena, Meredit ex-Faganová předala. „Ano, to je můj oddací list.“
„Jste si jistá, že je váš?“
Neochotně sevře rty, věděla, že ta žena jen chce, aby to řekla přímo. „Ano, jsem tu podepsaná.“
„Četla jste tuto smlouvu před tím, než jste ho podepsala?“
Neodpoví hned. „Ano.“
„I bod číslo sedm? Tady?“
„Ano.“
„Mohla byste nám ho přečíst?“
Alison neochotně vezme pergamen a začne číst. „V případě, že se žena během manželství dopustí cizoložství, má manžel právo rozhodnout o jejím příští osudu. Toto právo se týká ženina majetku, dětí, dědictví, zdraví, svobody i života.“
„Stále trváte na tom, že jste tento bod četla před podepsáním manželské smlouvy?“
Alison neodpověděla hned, střelila pohledem po Faganovi, ale ten si zrovna něco zapisoval, nehodlal se tedy její výpovědí zabývat. Podle toho, na čem se předtím domluvili, se Alison rozhodla říci pravdu. „Ano.“
„Děkuji, nemám dalších otázek,“ odvětila žalobkyně a odešla na své místo. „Svědkyně je vaše,“ dodala ještě ke svému manželovi a věnovala mu sladký úsměv.
Vrátil jí ho, i když v jeho podání to byl spíše pokřivený škleb. „Děkuji. Kolegyně.“ Zapsal do svých záznamů poslední řádek, upravil si hábit a pomalu se vydal k Alison, která si žmoulala ruce a čekala na jeho otázky.
„Paní Dayová, dovolte mi jednu otázku a prosím, odpovězte popravdě. Je pravda, že vaše dcera není dcerou vašeho manžela?“
Sálem to zašumělo, Alison přišla o hlas. Dokonce i Harry a Faganův zapisovatel se na lavicích mírně zvedli. Dělal si snad srandu, Na co se jí to ptá?! Vyměnil ho snad někdo? Použil mnoholičný lektvar? Podplatil ho Gordon tak, že se rozhodl hrát za druhou stranu? „Prosím o klid!“ ozvalo se zaklepání kladívka.
Alison zůstala na svého obhájce nevěřícně zírat. Tohle jsme si nedomluvili! Křičel její vnitřek, ale to bylo tak všechno, co mohl dělat.
„Prosím, odpovězte.“
„Ne,“ dostala ze sebe nakonec. „Můj manžel není otec mé dcery.“
Sálem to opět zašumělo, až se kladívko muselo ozval dvakrát.
„Mohla byste nám říci, proč jím není?“ pokračoval Fagan zcela nezaujatě.
Nechápala.
„Mohla byste nám všem tady i vážené porotě trochu přiblížit vaše manželství?“
„Námitka,“ ozvala se žalobkyně. „Tyto skutečnosti s případem nijak nesouvisí.“
„Ctihodnosti, jedná se o rozvod tohoto manželství, myslím, že bychom o něm měli něco vědět,“ bránil se hned Fagan.
Členové Starostolce se mezi sebou chvíli radili, než jejich mluvčí přikývl. „Námitka se zamítá, prosím pokračujte.“
„Tak tedy,“ otočil se právník zpět na svoji mandantku, „jednalo se o sňatek z lásky?“
„Ne, šlo o domluvený sňatek,“ začala Alison pomalu vyprávět. „Z mojí strany vše domlouval můj otec, z manželovy… nevím kdo. Kvůli tomu jsme se i brali podle starého zákona. I když netuším, která s trana s tou podmínkou přišla.“
Fagan přikývl. „A dál? Jaké bylo vaše manželství?“
„Z počátku bych řekla, že běžné. Přibližně dva roky. Jenže poté mě manžel poslal… pryč,“ dodala pomalu. Nevěděl, jestli by měla zmiňovat svoji školu, přeci jenom to byl manželův ústupem. Přiznat se k tomu bude moci kdykoliv později. „Zpočátku jsem se vracela domů, ale postupně mi začalo být dáváno najevo, že už nejsem žádoucí.“
„Námitka. To jsou pouhé spekulace.“
„Hned se k tomu dostanu,“ ujal se slova právník. „Paní Dayová, jak jste přišla na to, že nejste doma žádoucí?“
„Můj manžel začal dávat přednost… jiné společnosti.“
„Mohla byste být konkrétnější?“
„Společnosti jiných žen.“
„Námitka, jsou to pouze dohady!“
„Setkala jste se někdy s některou z těchto žen?“ pokračoval Fagan, aniž by na námitku bral zřetel.
„Několikrát.“
„Přímo v domě?“
„Přímo v ložnici.“
„Ve vaší ložnici?“
„V té době už to nebyla moje ložnice.“
„Námitka!“ tentokrát už se ten hlas ignorovat nedal. „Ctihodnosti, to jsou jen čiré spekulace, pokud pro tato tvrzení nemají důkaz, důrazně žádám, aby tato špína, které je podroben můj mandant, nebyla zapisována do záznamu.“
„Vážená poroto,“ ujal se slova Fagan a udělal po malém prostoru před židlí svědků důležité kolečko, „svědectví pro tato tvrzení máme!“
„Ctihodnosti, i kdyby důkazy byly, co to má společného s obžalováním paní Dayové z cizoložství?“ vyskočila ět právnička naštvaně ve snaze zabránit čemukoliv, co se právě chystalo.
„Ctihodnosti, tady jde především o rozvod a důvod, jaké měla paní Dayová k cizoložství. A nevím, jak pro vás, ctěná poroto, ale pro mě by desítky žen, milenek a prostitutek takovým důvodem rozhodně byly!“
„Desítky žen?“ zalapala ex-Faganová po dechu. „Ctihodnosti, to jsou pomluvy a křivá nařčení mého mandanta! Důrazně žádám, aby…“
„Žádné pomluvy, ctihodnosti, pro svá tvrzení mám důkaz!“
Kdyby to bylo tak k pláči, Harry by se smál. Oba právníci se překřikovali jeden přes druhého, hlavní mluvčí Starostolce vypadal, že se mu rozskočí hlava, zatímco sál šuměl za bleskání fotoaparátů a skřípání rychlobrků.
Kladívko se ozývalo jako nohy stepaře. „Ticho! Ticho!“
Neochotně, ale zmlkli.
„Námitka se zamítá, pana Fagane, máte dvě minuty na to, abyste to všechno osvětlil. Jinak váš důkaz nebude brán v potaz.“
Právník je přikývl. „Před několika týdny, když tento případ začínal, navštívil jsem pana Gordona v jeho domě a prozkoumal… s jeho výslovným svolením,“ dodal ke své bývalé ženě, která se už nadechovala k protestu, „jeho ložnici. Přesněji řečeno, ložnice.“
„Ctihodnosti…“
„Paní Christenová,“ zastavil ji hned mluvčí Starostolce, „nemohla byste nechat svého… kolegu alespoň domluvit?“
„Jen bych ráda věděla, co znamená ono výslovné svolení,“ odvětila a snažila se nekomentoval mužovu očividnou snahu neříci svého bývalého manžela.
Ušklíbl se na ni. „Jistě, drahá kolegyně, na to máte plné právo. Zde,“ zvedl jeden z papírů, „mám záznam zapisovacího kouzla ze dne, kdy jsem byl u pana Gordona předat předvolání k soudu. Na moji žádost, zda se mohu po době porozhlédnout mi váš mandant sdělil, cituji: dělej si tu co chceš.“
„To není výslovné svolení!“
„Skutečně? Pan Gordon věděl, o co ho žádám a byl výslovně upozorněn na to, že je rozhovor zaznamenáván, jak je uloženu v tomto dokumentu. Prosím, ctihodnosti, žádám, aby byl tento záznam označen jako důkazní materiál.“
Meredit Christenová sevřela rty a posadila se zpět na své místo.
„Jak již bylo řečeno,“ pokračoval Fagan, „během mé návštěvy na Goerdon Manor mi bylo umožněno nahlédnout do soukromých pokojů pána domu i mé mandantky. Během mé návštěvy jsem aplikoval zaklínadlo deteger atis, které má za úkol odhalit osoby, které se v daných prostorách pohybovaly. Jak jistě mnozí více, každý kouzelník za sebou zanechává magickou stopu, a to jak svojí přítomností, tak magií, tak magickou podstatou. Každá z těchto stop má svoji stopu a expirační dobu a…“
„Pane Fagane, jsem si jistý, že všichni zde mají základní vzdělání z Magických formulí.“
„Jen se snažím, aby všichni pochopili souvislosti, ctihodnosti. Zkrátka, abych to zkrátil, každá magická stopa po určité době vyprchá. Nejdéle se drží stopa tělesného spojení, sex.“ Stejně jako tmu bylo za školních let, po tomto sdělení nastalo ticho. „Proto se magie sexu používá na nejstarší rituály, protože se v ní kříží magie, magická podstatě a většinou i síla stvoření.“ Fagan skutečně miloval, když byl středem pozornosti, protože si tenhle okamžik zpropadeně užíval.
„Proto jsem provedl v ložnici toto kouzlo a zjistil jsem, že pan Gordon měl ve své ložnici mnoho žen. Žádná z nich však nebyla jeho ženou.“
„Ctihodnosti, i když je tento fakt velmi zajímavý,“ ujala se opět slova Faganova bývalá žena, „co to má společného s případem? Pana Gordona zde nesoudíme a i kdyby, kde je napsáno, že pán domu nemůže mít… neoficiální favoritku. To je přeci zcela běžné.“
„S tím souhlasím,“ ozval se Fagan, „ale pokud dovolíte, dovolil bych si upozornit na několik… jak řekla má drahá kolegyně… favoritek.“ S důležitým výrazem na tváři sebral ze stolu srolovaný pergamen a nechal ho rozmotat. Všichni sledovali ruličku, která se roztočila na podlaze a skončila o dobrý metr dál, zatímco horní hrana stále spočívala ve Faganových rukách.
Sál zašuměl.
„Toto je prosím seznam žen, jejíž silné magické podpisy byly nalezeny v ložnici pana Gordona a to v období nanejvýš posledních pěti let. Upozorňuji vás tedy, že těchto žen bude jistě mnohem více.“
„Pana Fagane, doufám, že ten seznam zde nehodláte číst celý.“
„Jen pár jmen, ctihodnosti.“
„Námitka, veřejné čtení by mohlo ohrozit nevinné osoby v tomto případu. Milenecké vztahy s mým mandantem nejsou trestným činem.“
„S tím souhlasím,“ otočil se Fagan, „pokud se nejedná o vdané ženy jako v případě paní Greenové a Noomové…“
Soudní síň ožila. Tato jména byla ve společnosti dobře známá.
„… nebo několika případech, kdy mám vážné podezření, že tyto ženy byly v domě záznamu ještě nezletilé, jako v případě zde uvedené Tonyi Strongové, nebo Bereniky Cumberbatchové. Upřímně doufám, že se jedná o shodu jmen,“ otočil se Fagan na jednoho člena Starostolce, který při vyslovení toho jména vyskočil na nohy jako péro z gauče. „Pan Gordon by si ještě nezačal s vaší nezletilou dcerou,“ dodal.
Buch, buch, buch…
„Klid v soudní síni. Klid!“
„Vážená poroto, dovoluji si vás upozornit,“ pokračoval Fagan, zatímco se hlavní mluvčí marně pokoušel uklidnit rozruch v sini, jak se novináři hnali ven, aby tuhle zlatou rybu dostaly do tisku dřív, než konkurence. „… že paní Dayová na tomto seznamu není. Moje mandantka tedy po době minimálně pěti let nenavštívila žádný ze zkoumaných pokojů na Gordon Manor.“
„Prosím uklidněte se!“
„Proto po vás chci, abyste si uvědomili koho zde soudíte. Má mandantka tu není jako nevěrná žena, která zničila rodinné štěstí, ale jako vzdělaná, tvrdě pracující žena!“
„Klid! Ticho!“
„Léčitelka bez poskvrnky, špička ve svém oboru, která už jen nechtěla snášet manželovy bokovky a nechutné praktiky, které se odehrávaly přímo v jejich domě! V jejich vlastní ložnici!“
„Ticho!“
„A to ji chcete odsoudit za rozvracení rodiny? Kdo si zaslouží váš hněv? Moje mandantka, nebo její muž, který zcela bez pocitu viny rozvrací manželství a przní naše nezletilé dcery!“
„KLID, KLID… TICHO V SOUDNÍ SÍNI!“

Uvidíme, jestli si to ex-Faganová nechá líbit. :)

Komentáře

<< >>

 

 
(c)2006 - Design by Lukáš Rolínek